Úspěch
v paratrapu

 

Martin Tomek pracuje už 16 let v MOSSu jako technik a řeší pojistné události. Ostříleného MOSSáka, jehož zálibou je střelba na pohyblivý terč, nezastavila ani vážná nemoc, při níž přišel o ruku. „Prostě mě to baví. Je to disciplína, kde je důležitý postřeh a hlavně hned vidím výsledek,“ vypráví. Začátkem května střelil kvalifikační limit pro start na Světovém poháru v paratrapu a zároveň si “vystřílel“ přímý postup na Mistrovství světa v australském Sydney.

ČESKÝ PARATRAP V ZAČÁTCÍCH

Když mluví o střelbě, vidíte v jeho očích zápal a nadšení. „S brokovnicí chodím na střelnici už 20 let. Prostě jsem si chodil zastřílet. A teď jsem se dostal mezi českou elitu.“ Střelba na pohyblivý terč zdravých sportovců je u nás celkem známá, funguje organizovaně pod Českým střeleckým svazem a má výsledky. V případě hendikepovaných střelců tomu tak dosud nebylo. Díky nedávným aktivitám dvou střeleckých nadšenců Mirka Lidinského a Robina Daňka se ustavila česká paratrapová reprezentace. Disciplína paratrap se začala střílet v rámci Světového poháru a mistrovství světa a není vyloučená ani olympiáda v Paříži v roce 2024 – právě s českou účastí.

KVALIFIKACE V CHORVATSKU

„Vloni na podzim mě oslovili, jestli bych nechtěl střílet závodně, což mě nesmírně potěšilo. Začal jsem častěji trénovat, protože absolvovat závod na takové úrovni je mnohem náročnější a konkurence je veliká,“ přibližuje Martin. Ostrou závodní premiéru měl 10. května 2019 v italském Lonatu, kde si původně chtěl osahat velký závod, nasát atmosféru. Místo toho trefil  87 terčů z 125, a osmým místem v kategorii PT3 si tak zajistil start na Světovém poháru i mistrovství světa v Austrálii.

Přes veškeré nadšení a slibný rozjezd je na něm vidět pokora. Přiznává taky, že trpí trémou. „Ale po pátém terči se většinou dostanu do tempa a spadne to ze mě,“ směje se.

DÍKY TRENÉRŮM

Český paratrapový tým v italském Lonatu

Dřív si Martin prostě chodil zastřílet a občas se mu vedlo líp a někdy hůř. Pod vedením profesionálních trenérů ale získává jeho střelba nový rozměr. Cenné rady čerpá od zkušeného střelce a bývalého reprezentanta Robina Daňka a Davida Kosteleckého, držitele zlaté olympijské medaile z Pekingu 2008 právě ve střelbě na trap. „Konečně mi někdo dokáže odborně poradit a říct, co dělám špatně a co změnit, abych to dělal líp,“ směje se Martin.

ROZHODUJE ZLOMEK VTEŘINY

Co je podle Martina na trefování letícího terče nejtěžší? „Rychle zareagovat, dostat se do dráhy terče, vyhodnotit, kam mířit. Od vrhnutí terče do výstřelu jsou to desetiny vteřiny, člověk nemá moc možnost dlouze přemýšlet.“ Navíc letícího holuba musí opravdu trefit tak, aby odlétl úlomek, pokud se jen zapráší, zásah neplatí.

HODNĚ ZDARU

Teď Martin trénuje dvakrát týdně. “Mám podporu od Českého střeleckého svazu, který mi například zapůjčil zbraň. I přesto je střelba tak finančně náročný sport, že musím oslovovat sponzory a sáhnout i do vlastní kapsy.“ Majitelé MOSSu se rozhodli Martina v jeho úsilí pravidelně podporovat, my ostatní mu držíme palce!